Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
Evo, ja ću pustiti na nj duh, te će čuti glas i vratiti se u svoju zemlju, i učiniću da pogine od mača u svojoj zemlji.
Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej.
I reče Gospod Bog: Eto, čovek posta kao jedan od nas znajući šta je dobro šta li zlo; ali sada da ne pruži ruku svoju i uzbere i s drveta od života, i okusi, te do veka živi.
Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.
A obrezivaćete okrajak tela svog, da bude znak zaveta izmedju mene i vas.
I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.
I Gospod reče Jakovu: Vrati se u zemlju otaca svojih i u rod svoj, i ja ću biti s tobom.
I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
I reče Jakov: Bože oca mog Avrama i Bože oca mog Isaka, Gospode, koji si mi kazao: Vrati se u zemlju svoju i u rod svoj, i ja ću ti biti dobrotvor!
Ale jsou pastýři stáda, nebo s dobytkem se obírají; protož ovce své a voly, i cožkoli mají, přihnali.
A ti su ljudi pastiri i svagda su se bavili oko stoke, i dovedoše ovce svoje i goveda svoja i šta god imaju.
I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.
A Josif naseli oca svog i braću svoju, i dade im dobro u zemlji misirskoj na najboljem mestu te zemlje, u zemlji rameskoj, kao što zapovedi Faraon.
I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává.
A Josif im govoraše: Dajte stoku svoju, pa ću vam dati hleba za stoku, kad je nestalo novca.
Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.
I to neka ti je kao znak na ruci i kao počeonik medju očima tvojim, da nas je rukom krepkom izveo Gospod iz Misira.
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.
I Mojsije pruži ruku svoju na more, i dodje opet more na silu svoju pred zoru, a Misirci nagoše bežati prema moru; i Gospod baci Misirce usred mora.
Nýbrž honiti budete nepřátely své, a padnou před vámi od meče.
Nego ćete terati neprijatelje svoje, i padaće pred vama od mača.
Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.
Zato ljubi Gospoda Boga svog iz svega srca svog i iz sve duše svoje i iz sve snage svoje.
Nebo země, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dědičně obdržel, není jako země Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval símě své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou:
Jer zemlja u koju ideš da je naslediš nije kao zemlja misirska iz koje ste izišli, gde si sejao svoje seme i zalivao na svojim nogama kao vrt od zelja;
A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
I tako razidjoše se sinovi Izrailjevi odande u ono vreme svaki u svoje pleme i u porodicu svoju, i otidoše odande svaki na svoje nasledstvo.
(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)
A David beše onda u gradu, i beše onda straža filistejska u Vitlejemu.
Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
A Miheja mu reče: Zato čuj reč Gospodnju; videh Gospoda gde sedi na prestolu svom, a sva vojska nebeska stajaše mu s desne i s leve strane.
A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
I provodiše sinove svoje i kćeri svoje kroz oganj, i davaše se na vračanje i gatanje, i prodaše se da čine zlo pred Gospodom gneveći Ga.
Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Učiňte se mnou smlouvu, a vyjděte ke mně, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z čisterny své,
Ne slušajte Jezekije; jer ovako kaže car asirski: Učinite mir sa mnom, i hodite k meni pa jedite svaki sa svog čokota i svaki sa svoje smokve, i pijte svaki iz svog studenca.
Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Naučiću bezakonike putevima Tvojim, i grešnici k Tebi će se obratiti.
Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Stan njihov neka opusti, i u njihovim šatorima neka ne bude nikoga da živi.
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Razmatram puteve svoje, i obraćam noge svoje k otkrivenjima Tvojim.
Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš, pravím, všecka slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
Prigni, Gospode, uho svoje i čuj; otvori, Gospode, oči svoje i vidi; čuj sve reči Senahirima, koji posla da ruži Boga Živog.
Protož poslala všecka knížata k Báruchovi Judu syna Netaniášova, syna Selemiášova, syna Chuzova, aby řekl: Tu knihu, v níž jsi četl při přítomnosti lidu, vezmi do ruky své a poď.
Tada svi knezovi poslaše k Varuhu Judija, sina Natanije sina Selemije, sina Husijevog, i poručiše mu: Knjigu koju si čitao narodu uzmi u ruku i dodji ovamo.
I vzal Báruch syn Neriášův tu knihu do ruky své, a přišel k nim.
I uze knjigu u ruku Varuh, sin Nirijin, i dodje k njima.
Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, umřeť pro ty věci.
Kad se pravednik odvrati od pravde svoje i učini nepravdu, poginuće s toga.
Já pásti budu stádo své, a já způsobím to, že odpočívati budou, praví Panovník Hospodin.
Ja ću pasti stado svoje, i ja ću ih odmarati, govori Gospod Gospod.
Ty synu člověčí, oznam domu Izraelskému o tomto domu, a nechť se zahanbí pro nepravosti své, a ať změří všecko naskrze.
Ti, sine čovečji, pokaži domu Izrailjevom ovaj dom, neka se postide bezakonja svog, i neka izmere sve.
I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.
I Gospod će revnovati za zemlju svoju i požaliće narod svoj.
To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
I čuvši učenici padoše ničice, i uplašiše se vrlo.
Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
Šta je lakše? Reći uzetome: Opraštaju ti se gresi, ili reći: Ustani i uzmi odar svoj, i hodi?
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
I izadje odande, i dodje na svoju postojbinu; i za Njim idoše učenici Njegovi.
I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
A Isus reče im: Nigde nije prorok bez časti do na postojbini svojoj i u rodu i u domu svom.
I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
I tada će poslati andjele svoje i sabraće izabrane svoje od četiri vetra, od kraja zemlje do kraja neba.
Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
A oni metnuše ruke svoje na Nj i uhvatiše Ga.
A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
I evo Jelisaveta, tvoja tetka, i ona zatrudne sinom u starosti svojoj, i ovo je šesti mesec njoj, koju zovu nerotkinjom.
Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
Jer ko se postidi mene i mojih reči, njega će se Sin čovečiji postideti kad dodje u slavi svojoj i Očevoj i svetih andjela.
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
A on odgovarajući reče: Ljubi Gospoda Boga svog svim srcem svojim, i svom dušom svojom, i svom snagom svojom, i svom misli svojom, i bližnjeg svog kao samog sebe.
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
Ustaće otac na sina i sin na oca; mati na kćer i kći na mater; svekrva na snahu svoju i snaha na svekrvu svoju.
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
Reče mu Isus: Ustani, uzmi odar svoj i hodi.
I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
A oni ga zapitaše: Ko je taj čovek koji ti reče: Uzmi odar svoj i hodi?
Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš.
Zaista, zaista ti kažem: Kad si bio mlad, opasivao si se sam i hodio si kud si hteo; a kad ostariš, širićeš ruke svoje i drugi će te opasati i odvesti kuda nećeš.
A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
Jer ću na sluge svoje i na sluškinje svoje u te dane izliti od Duha svog, i proreći će.
Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim.
Muževi! Ljubite žene svoje i ne srdite se na njih.
A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.
I huliše na ime Boga nebeskog od bola i od rana svojih, i ne pokajaše se od dela svojih.
0.51423501968384s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Evo, ja ću pustiti na nj duh, te će čuti glas i vratiti se u svoju zemlju, i učiniću da pogine od mača u svojoj zemlji. 